čtvrtek 26. dubna 2012

Portia de Rossi o tom, proč je vegankou (11. 7. 2011)

Zdroj: This Conscious Life

V čísle magazínu "O", které vyšlo tento měsíc, se nachází článek o "AHA" momentu Portii de Rossi. (A víte, že Oprah momenty miluje.) Článek nese název "Jídlo s myšlením", a je to o tom, proč se rozhodla pro veganství.

V článku je napsáno, "Vždy jsem se viděla jako milovnici zvířat, ale upřímně, má láska se nevztahovala na všechna zvířata. Rozdělovala jsem je do kategorií: Psi byli chytří, loajální a milující, takže byli více cenní než třeba kozy nebo prasata. Asi proto jsem nikdy dvakrát neuvažovala o konzumaci masa. Steaky a hamburgery nebyly každodenním jídlem, ale rozhodně jsem je považovala za nezbytnou součást života. To vše se změnilo před 5 lety, když jsme se s Ellen přestěhovaly na farmu do Kalifornie.

Pozemek byl nádherný, se spoustou místa pro naše zvířata. Měly jsem 4 krávy a 2 telata, a po 4 měsících jsme si vzaly 4letého kanadského polokrevníka, jménem Diva. Tu noc, kdy dorazila jsem se o ni tolik bála, že jsem ani nemohla spát. Byla na naši farmě už několik hodin, a já se obávala, že by mohla mít koliku. Takže jsem šla v 5 ráno k ní do stáje, abych na ni dohlédla. Seděla jsem potichu a sledovala ji až do východu slunce. Všechno bylo tak potichu, a já už myslela, že na mě zvířata zapomněla. Poté jsem byla svědkem něčeho neobyčejného: krávy se postavily do řady a všechny se čenichem na čenich pozdravily s novým koněm. Telata na něho sama nedosáhla, a tak jim krávy pomohly kupředu. Každé z telat se dotklo koně čenichem, a poté skákala okolo a hrála si jako malé děti.

Začala jsem brečet a pomyslela si: "Nemůžu pokračovat v konzumaci zvířat." Před tímto jsem neviděla krávy v takovém světle. Byla jsem donucena ke konfrontaci s faktem, že jsem si vybrala ignoraci jejich "přírody", protože to bylo nejjednodušší. Ten večer jsme šly s Ellen do naší oblíbené restaurace, kde jsem si často objednávala boloňské špagety. Skoro jsem o to požádala ze zvyku. Ale poté jsem si uvědomila, že jsem se změnila. Neměla jsem vůbec chuť na omáčku z masa. Vzdání se hovězího nebylo jen přechodným nápadem. Během dalšího roku jsem přestala jíst všechna zvířata a produkty z nich. Vždy jsme si myslela, že přechod na veganství bude složitý, ale skutečně už netoužím jak po masu, tak i po sýru. A cítím se šťastnější, cítím, že nějak přispívám světu k menší míře násilí. Před tímto ránem jsem hodnotila zvířata podle toho jak "lidská" jsou. Nyní takto nesoudím žádné stvoření. Všechna jsou milá, cenná a zasloužilá našeho respektu.

Nebudu Vám lhát, ale článek mě rozbrečel - což jsem nečekala. Vždyť, kdo brečí u "AHA" momentu někoho jiného? Ale byla jsem zasažena tou částí, kde popisuje krávy seřazené do řady, aby pozdravily nové zvíře na farmě polibkem na čenich. To bylo opravdu nečekané. Tak jako Portia jsem si neuvědomila, že i hospodářská zvířata jsou schopna takových činů - skupinové rozhodnutí, socializace a soucit. To mě šokovalo, pohnulo to se mnou a donutilo mě to zamyslet se. Zajímalo by mě, co to o nás vypovídá - že zvířata k sobě cítí více laskavosti, než my lidé?

Žádné komentáře:

Okomentovat